Umělcovo plátno

Obraz je jedním z těch interiérů, kterými je Hammershøi proslulý. Také stojan tvoří obraz, který je variací na téma "umělec a jeho motiv", tentokrát bez účasti samotného umělce; Hammershøi se chtěl ve svých obrazech vyhnout narativům.

I ve své době se Hammershøi proslavil především svými interiéry. K tomuto tématu se vracel znovu a znovu s až podivuhodnou houževnatostí a zkoušel stále nové efekty. Obrazy zobrazují prázdné, asketické a děsivě statické místnosti prodchnuté tichou, napjatou atmosférou a s mírným světlem dopadajícím okny, které se jemně dotýká stěn. Vzduch má téměř fyzickou strukturu a zároveň se zdá, že se hmotné předměty ve scénách rozpouštějí, což znamená, že vše nabývá stejné vzdušné, vibrující kvality. Barvy jsou omezeny na úzké spektrum šedé a bílé, ale bohatství nuancí je obrovské.

Tato malba se liší od umělcových nejznámějších děl, kde v interiérech často vystupuje jediná žena, často otočená zády k nám. Bez ohledu na pózu vždy působí strnule a uzavřeně ve svém vlastním světě. Život jako by se zastavil; ani otevřené dveře nenavazují kontakt s okolním světem. Umělec zřejmě pracoval na obraze a na chvíli se od něj vzdálil. Pro Hammershøiho je však typické, že se vyhýbá tomu, aby do scény namaloval sám sebe; nechtěl, aby nabyla narativních aspektů.

Hammershøiho interiéry jsou poplatné dánskému umění první poloviny 19. století a nizozemskému umění 17. století, ale od svých předchůdců se odlišují jedinečnou, strašidelnou atmosférou.

Chcete další Hammershøiho obrazy? Podívejte se na náš článek "The Quiet Life Of Vilhelm Hammershøi Interiors" na DailyArtDaily.com.