Kompozice VII

Přesně dnes roku 1866, se narodil jeden z prvních uznávaných tvůrců čistě abstraktních děl, a to Wassily Kandinsky. Dnes představujeme jedno z jeho abstraktních děl, které bylo inspirováno hudbou.

Kandinsky nenapsal žádný detailní komentář k jeho Kompozici VII. Zanechal však podstatný vizuální komentář – více než třicet přípravných prací, včetně kreseb tuší, akvarelů, analytických diagramů a pláten. Nemohou být ale uspořádány do po sobě jdoucí řady, která by logicky vysvětlila finální výsledek. Kandinského přípravná práce byla spíše jakýmsi polyfonním procesem se současným vývojem řady nezávislých linií.

Koncept komplexní polyfonie platí i pro Kandinského práci na plastických motivech pro Kompozici VII, patrnou v několika jeho figurálních dílech, které k ní tvořily jakousi předehru. Přestože nedefinoval téma pro tuto kompozici a vlastně trval na tom, aby neměla "výchozí bod jakýkoli předmět nebo jakékoli formy materiálního původu". Má se za to, že její plastické motivy mají své zdroje v několika vzájemně propojených sériích děl, jmenovitě, Poslední soud, Den všech svatých I, Den všech svatých II, Anděl posledního soudu a Vzkříšení.

Dramatis personae těchto již do značné míry schematicky pojednaných apokalyptických vizí volně přechází z jednoho obrazu do druhého, přičemž procházejí všemožnými proměnami – mění své polohy a své zabarvení, vystupují jako zrcadlové obrazy sebe samých, jsou rozřezány, roztaženy nebo začleněny do obrazu nebo jim bude věnována pozornost, a nakonec při úpravě se vyvíjejí víceméně abstraktně.

O tomto dnešním interpretovi se můžete dočíst více a dozvědět se o jeho jiné non-abstraktní stránce zde v Kadinského světě ruských pohádek na DailyArtDaily.com.