Rembrandt van Rijn
Podívejte koho jsme si pro Vás dnes připravili! Jsme hrdí, že dnes můžeme oznámit počátek naší partnerské spolupráce s muzeem Mauritshuis v Haagu. Díky této úžasné instituci Vám po dobu nadcházejících čtyř neděl představíme mistrovská díla z jejich sbírky, taková, jako je i to dnešní. Dnešní příspěvěk je vybrán přesně k datu 15.7., tedy k příležitosti Rembrandtových narozenin.
Hodina anatomie doktora Tulpa z roku 1632 je jedním z nejpůsobivějších portrétů, které Rembrandt (1606 - 1669) kdy namaloval. Jedná se o jeho první skupinový portrét a jediněčnou příležitost předvést své nadání. Dílo bylo zadáno kolegiem amsterdamských chirurgů a doktorem Nicolaesem Tulpem, kterému v postavení tzv. praelector anatomiae (docenta anatomie) bylo příležitostně umožněno vést pitvu na těle popraveného zločince. Tyto lekce probíhaly v zimě, kdy se těla pomaleji rozkládala. Každých pár let byl pověřen malíř, aby zdokumentoval anatomické prezentace na skupinovém portrétu.
V porovnání s dřívějšími portréty, na kterých lékaři stojí v řádách a zaujímají ztuhlé pózy, vytváří Rembrandt neuvěřitelně dynamickou a inovativní kompozici. Jedná se o první dílo, ve kterém praelector skutečně provádí pitvu. Mrtvola je na obraze umístěna do diagovály a u jejích nohou leží otevřená kniha anatomie. Rembrandt nestaví lékaře do statických řad, ale umisťuje je do tvaru pyramidy. Hlavní postavě, Dr. Tulpovi, patří v rámci obrazu prominentní místo a skutečně - Tulp ve svém černém klobouku dominuje pravé straně scény. Není náhodou, že v samém středu kompozice nalezneme trojici rukou: ruku mrtvoly a ruce Dr. Tulpa: pravá ruka při práci, levá v gestu. Rembrandt si zde uvědomil, že jeho umělecká svoboda má své hranice.
Jeden ze zobrazených mužů si za portrét nezaplatil: mrtvola, Aris Kindt. Tento nepolepšitelný zloděj byl 31. ledna 1632 v Amsterdamu oběšen a tenýž den jej kolegium amsterdamských chirurgů pitvalo.