Bernhard Strigel
Bernhard Strigel, poslední známý člen úspěšné umělecké rodiny z jihoněmeckého regionu Allgäu, k začátku roku 1512 zastával několik čestných úřadů v Memmingenu. Jako velice žádaného portrétního malíře jej brzy jmenovali dvorním malířem a povýšili na šlechtice.
Jeho dílo zobrazuje císaře Maxmiliana I a jeho první ženu Marii Burgundskou (1457-1482) po boku jejich syna Filipa I. Sličného, který roku 1506 zesnul. Pod nimi najdeme Filipovy syny Charlese (uprostřed) a Ferdinanda (nalevo). Po jejich pravici Ludvíka I. Uherského, kterého Maxmilian roku 1515 adoptoval. Nápisy portrétu dávají další význam: uvádí zobrazené osoby jako členy rodiny Marie Kleofášové, která je od 15. století uznávána jako jedna ze sester Panny Marie. Další členové rodiny Panny Marie byli zobrazeni na zadní části panelu (odstraněn v roce 1919) a dalším dílu (dnes v soukromém vlastnictví), který původně s tímto tvořil diptich.
Jakým způsobem byla zakázka zadána není úplně jasné. Víme s jistotou, že druhý panel a zadní část prvního zadal Johannes Cuspinian, humanista a diplomat v Maxmiliánových službách. Ale dá se předpokládat, a tato možnost se jeví jako pravděpodobnější, že roku 1520 objednal Cuspinian celý diptich (včetně tohoto obrazu), pět let po dvojité svatbě, kterou pomáhal vyjednat. Výběr portrétovaných osob jistě odkazuje na tuto událost. Jako zmocněnec jednoho ze svých vnuků se Maxmilian oženil s Ludvíkovou sestrou, Annou Bretaňskou, ve Vídni roku 1515. Jednalo se o oboustranné gesto v rámci rozhodnutí z roku 1507 o sňatku Louise a arcivévodkyně Marie, sestry Charlese a Ferdinanda. Tento úspěšný tah ve hře dynastií byl řádně oslaven dvojitou svatbou ve Vídni a zajistil potomkům Maxmiliana koruny Českého království a království Uherského až do roku 1918.