Allan Ramsay
Úspěch Ramsayho portrétu Jiřího jako prince z Walesu otevřel malíři dveře k prominentním zakázkám. Elegantní póza tu zdůrazňuje jak důstojnost, tak i rezervovanost mladého krále. Na obraze je znát vliv soudobého francouzského umění. Obličej Jiřího III. je sebejistě ztvárněný s pomocí šedé podmalby, tělo je oživeno drobnými doteky rumělky a tloušťka a textura rouch je brilantně nastíněna (včetně světla odrážejícího se od hermelínu). Na tuto úspěšnou kombinaci ladnosti a majestátnosti navázaly další zakázky od královské rodiny. Sílu Ramsayho pozice v královské domácnosti ilustruje Jiřího odmítnutí nabídky jiného portrétisty: „Mým malířem je pan Ramsay, můj pane."
V roce 1739 se Ramsay oženil s Anne Bayne, dcerou Alexandra Bayna z Rires, ale ta o čtyři roky později zemřela a ani jedno z jejich tří dětí se nedožilo dospělosti. O několik let později Ramsay vyučoval kreslení Margaret Lindsay, nejstarší dceru sira Alexandra Lindsaye z Evelicku. Jejich společný útěk a svatba v Edinburghu vyvolala skandál. Otec Margaret nikdy neodpustil, že se provdala za umělce. Ramsay ale řekl siru Alexandrovi, že jeho jediným důvodem k sňatku byla „moje láska k vaší dceři, která, jak si uvědomuji, by si zasloužila mnohem víc než, co jí kdy budu schopen dát.“ Z dlouhého a šťastného manželství vzešly tři děti.
Ramsay a jeho nová manželka spolu strávili roky 1754 až 1757 v Itálii, navštívili Řím, Florencii, Neapol a Tivoli, kde zkoumali obrazy starých mistrů, starožitnosti a archeologická naleziště. Peníze si Ramsay vydělával malováním portrétů mladých šlechticů, kteří se do Itálie vydávali na svou kavalírskou cestu. Po svém návratu byl Ramsay jmenován nástupcem Johna Shackletona jako hlavního dvorního malíře u Jiřího III. a dostal tak přednost před Thomasem Hudsonem, který se o tento post také ucházel. Král si objednával tolik královských portrétů určených pro velvyslance a koloniální guvernéry, že Ramsay musel využívat služeb mnoha asistentů.
Ramsay byl přítelem Samuela Johnsona, který o něm řekl: „Miluji Ramsayho. Nenajdete muže, v jehož konverzaci by bylo více poučení, informací a elegance než u Ramsayho.“
- Clinton Pittman
P.S. Zde si můžete přečíst něco o britských královských portrétech.