Olizující se kočka se zrzavými skvrnami

Paul Klee namaloval tuto kočku v říjnu 1905. Dne 4. října toho roku napsal své ženě Lily následující:

„Novinkou je, že jsem dnes na sklo kreslil perem, které vytváří velmi široké tahy a má svůj charakter. Poté jsem nanesl barvu a vytvaroval několik kapek a nakonec – opačně, než když to dělám na papíře – bílý nebo šedý podklad. Namaloval jsem tříbarevného kocoura v legrační poloze, což působí poněkud groteskně a celé to spíše připomíná tradiční keramiku z Langnau.“

Jak popsal Klee, v této reverzní skleněné malbě nejprve kreslil perem na skleněnou desku. Poté namaloval barevné plochy, tedy zejména velké barevné skvrny na kočce. Dále podložil tyto barevné skvrny, celé tělo kočky a spodní část obrázku bílou barvou a horní pozadí vymaloval světle šedou. Tento obrázek je jedním z Kleeho vůbec prvních reverzních maleb na sklo.

Jak sám Klee poznamenal, kočka se nachází v legrační poloze, která působí až groteskně. Tato poloha ale zároveň dává vzniknout vzrušující kompozici. Tělo olizující se kočky vytváří trojúhelník. Nohy – zvláště ty natažené – leží v obrazovém poli diagonálně, hlava kočky je uprostřed.

Výsledkem je kompozice s hlavou kočky uprostřed a částmi těla, jako jsou nohy a ocas, směřující diagonálně od ní. Obraz olizující se kočky zároveň pěkně rámuje idylickou scénu domácí pohody. 

Dnešní obraz představujeme díky Zentrum Paul Klee. :)

P.S. Tady se můžete ponořit do podzimní atmosféry Paula Klee a její teplé palety.