Apolón a Dafné

Gina Lorenzo Bernini vytvořil dnešní dechberoucí dílo pro kardinála Scipione Borghese. Zobrazuje cudnou nymfu Dafné, která je pronásledována bohem světla Apolónem, ve chvíli, kdy se mění ve vavřínový strom.

Tuto mramorovou sochu v životní velikosti započal Bernini ve věku 24 let a během let 1622 až 1625 ji dokončoval. Stála vždy ve stejné vile, ale původně byla umístěna na nižším a užším podstavci naproti zdi v blízkosti schodů. Následkem tohoto umístění bylo, že návštěvník místnosti prvně spatřil Apolóna zezadu a až poté se zjevila nymfa v procesu proměny. Tělo Dafné objímají větve, ale podle Ovidiových veršů pod nimi Apolón stále cítí tepající srdce. Celý příběh končí Dafninou proměnou ve vavřín a ona tak uniká svému božskému agresorovi.

Přítomnost vyobrazení pohanského mýtu v kardinálově vile byla ospravedlněna latinským mravoučným dvouverším vyrytým v kartuši na podstavci, složeným kardinálem Maffeo Barberinim (později papež Urban VIII). Jeho znění je následující: "Ti, kteří milují honbu za pomíjivými podobami slasti, nakonec skončí pouze s hořkými plody a listy v rukou." 

Sochu můžeme sledovat z mnoha úhlů, ale Bernini zamýšlel, že by měla být obdivována z boku. Pozorovatel by viděl reakce Apolóna a Dafné současně a díky tomu by v mžiku porozuměl ději příběhu a nemusel by sochu obcházet. My Vám dnes přinášíme sochu vyfotografovanou z dvou úhlů, ale přála bych si, aby fotografie dokázaly přiblížit Berniniho talent ještě daleko lépe.