Zinaida Nikolajevna Jusupovová

Dnes začíná náš speciální měsíc se Státním ruským muzeem. :) Což znamená, že po dobu následujících čtyř neděl Vám představíme díla z jejich sbírky. Přejeme hodně zábavy! :))

Valentin Serov žil pouhých 45 let, ale během tří kreativních roků vytvořil takové množství děl a povedlo se mu zdokonalit svůj talent v tolika směrech, že mnohým jiným by něco podobného úplně stačilo. Umělec však stále hledal dál. Nespokojený sám se sebou překonával známé a nacházel neobjevené, nepřetržitě hledal nové cesty a ani na chvíli se nezastavil. Jeho osudem bylo stát se umělcem, který prakticky proměnil staré umění v nové. Serov, jakožto konečný představitel starého umění, patří mezi skutečné klasiky, pokračovatele umění svých učitelů (včetně velikého Ilji Repina). Ale zároveň je umělcem nového století, mistrem, který otevírá nové perspektivy.

Serov pracoval ve všech stylech, ale slávu mu přinesly hlavně portréty. Na počátku 20. století byl Valentin Serov nejžádanějším portrétistou Ruska. Je to překvapivé, protože svým modelům nikdy nelichotil. Při svém hledání přesnosti a charakteristiky dosahoval téměř grotesknosti. Avšak moderní éra tohle viděla jako specifický styl smělé osobnosti, která byla ceněna nad slušnost a tradiční líbivost.

Zinaida Nikolaevna Jusupovová si nemusela dělat starosti kvůli Serovu "jedovatému" štětci. Umělec jí byl naprosto unešen. Bylo těžké jmenovat někoho, kdo Zinaidu Nikolajevnu nezbožňoval. Dostalo se jí vzdělání, byla chytrá, taktní, ale hlavně velice laskavá a měla v sobě upřímnost, která se v aristokratických kruzích našla pouze zřídka. Její rodina patřila k nejznámějším a nejbohatším v Rusku. Začněme dědečkem, který pocházel z rodové linie Kateřiny Veliké, byl Voltairovým partnerem v dialogu a majitel panství Archangelskoje. Její manžel plnil funkci moskevského gubernátora a její syn Felix je známý jako vrah Rasputina. Říká se, že rodina trpěla dlouhodobým a strašlivým osudem - smrtí každého prvorozeného chlapce. Zinaida Nikolajevna tomuto údělu neunikla, v roce 1910 pochovala svého prvorozeného syna, který zemřel v souboji.

Po revoluci v roce 1917, byla Zinaida s rodinou donucena opustit Rusko. Zprvu společně s manželem bydleli v Římě, po jeho smrti se přestěhovala se synem do Francie. Zemřela v Paříži roku 1939.

P.S. Zde se můžete podívat na ruskou zimu očima Konstantina Korovina.