Elisabeth Jerichau Baumann
V těchto posledních březnových dnech pokračujeme v Měsíci ženské historie s tímto krásným kouskem ze Státního muzea umění. Vychutnejte si to!
Elisabeth Jerichau Baumannová byla ve své době vyjímečnou umělkyní. Částečně proto, že to byla žena, ale také pro její neobvyklou otevřenost vůči exotice a neznámu. Tento obraz je vynikajícím příkladem Baumannové bystrého smyslu pro erotiku a smyslnost.
Tento obraz egyptské zemědělské dělnice patří k nejpozoruhodnějším orientálním scénám Jerichau Baumannové. Nahota pod průsvitnou hedvábnou tkaninou, exotické šperky, zarudlá večerní obhoha a tmavé barvy, to vše ji naplňuje smyslnou vlastností, která musela mít silný dopad v 70. letech 19. století, v době, kdy se na tělo stále pohlíželo s nedůvěrou.
Jerichau Baumannová zaujímá skutečně jedinečnou pozici v rámci dánského umění po roce 1850 v několika ohledech. Pocházela z polsko-německého prostředí a měla širší obzor než většina dánských umělců, kteří se především snažili rozeznávat a rozvíjet jedinečně dánské umělce. Měla otevřenost vůči všemu cizímu a exotickému, co se v té době v Dánsku vídalo jen zřídka; jejím skutečným protějškem v tomto ohledu byl Hans Christian Andersen. Umělcova touha po cestování ji zavedla do Turecka, Řecka a Egypta (1869-70 a 1874-75), která ji vybavila bohatým zdrojem orientálních motivů.
Pokud také někdy pociťujete touhu po cestování, určitě si rádi přečtete o cestovatelské touze vyjádřené v malířství.