Snící Silénus je jedním z nejpozoruhodnějších děl Petera Paula Rubense, které namaloval krátce po svém návratu z Itálie v letech 1610 až 1612.
Nejmarkantnější je nevyváženost kompozice, která se odděluje do skupiny postav soustřeďujících se na opilého Siléna (s kozíma nohama vzhledem k tomu, že je jedním z chlípných satyrů, kteří se potulují po lesích řecké mytologie) s Bakchem a Maenady a přetékající zátiší se vzácnými zlatými talíři, mísami a nesčetnými nádobami na pití. Pro Rubense, malíře postav a historických výjevů, jde o mimořádně neobvyklou obrazovou kombinaci.
Odkud víno pochází a jak se dostává pijákům z hrdla, ukazuje sám Bakchus. Maska, kterou si dívka nasadila přes čelo, je obrazovým symbolem pro dvojí povahu člověka: racionální bytost, která zároveň podléhá tělesným touhám. Obě stránky této lidské přirozenosti mohou být stimulovány požitkem z vína, ale rozhodující je množství!
Zobrazení nádob v dálce přesahuje kompozici zátiší: působí dojmem pokladu z pohádky. Je to obraz luxusu a extravagance.
V tomto obraze Rubens nevypráví příběh z řecké mytologie. Místo toho pojal obraz snu, v němž se opilý Silénus eroticky stimuluje – na to naráží milenecký pár v pozadí – a zároveň se vidí, jak se topí pod masou těchto přepychových nádob jako v noční můře. Rubens tedy použil prvky antických bakchanalií k vytvoření vlastního mýtu o smyslnosti.
Dnešní malbu představujeme díky Akademii výtvarných umění ve Vídni. Určitě se podívejte na další obrazy z jejich sbírky v našem archivu. Užijte si víkend! :)
P.S. Pokud vás zajímá řecká mytologie, přečtěte si o mytologii a architektuře Parthenonu zde.