Rudá kavalerie

Toto dílo namalované v roce 1932 bylo po mnoho let pokládáno za Malevichův jediný příspěvek do oficiální historie sovětského umění, protože umělec upadl v nemilost. Do pantheonu sovětského umění se dostalo nakonec jen díky svému názvu, který velebí Ruskou revoluci a Rudou armádu. Malevich záměrně datoval tohle dílo rokem 1918, v pravém spodním rohu plátna a na rub napsal: „Z hlavního města Říjnové revoluce, rudá kavalerie cválá bránit sovětských hranic.

Navzdory těmto velkým slovům byl tento obraz jedním z nejzoufalejších a nejtragičtějších děl, která Malevich stvořil během jeho závěrečné fáze jeho umělecké kariéry.

V kompozici tohoto nevídaného díla můžeme spatřit odraz Malevichových myšlenek na realitu v jeho současnosti. Dle slov jeho samotného: „Někteří vůdci Vás zvou rozjímat o duchovnu existence, zatímco jiní vás nabádají k shromažďování materiálních statků. A tak jejich věrní následovníci započnou pochodovat... Vlajky se mění jako hubky na mytí nádobí, ale vše jde na zmar: naše nohy zůstávají upocené, naše prsty jsou stále odřené, celé od puchýřů. Energie lidského pohybu s nadějí něco získat, je vzpomínkou na šílence, kteří se ženou k obzoru, neboť věří, že našli konec Země, zapomínaje na to, že už stojí na obzoru a nemuseli by běžet dál.

Na tomto obraze jsou revoluční jezdci, bičováni neviditelnou silou a takřka ztraceni v prázdnotě věčného prostoru, závodící přes zemi pod zástupem červených vlajek. Tyto drobné rudé siluety se skoro rozplývají mezi suprematistickými pásy čisté barvy. Jejich pohyb je zběsilý, avšak zbytečný a absurdní, vzhledem k jejich cestě bez konce. Obloha se zemí jsou lhostejné příchodu a pohybu lidských bytostí. Koneckonců, Země zaslíbená nikdy neexistovala, a ani nebude.

Dnešní dílo Vám představujeme díky Státnímu ruskému muzeu: State Russian Museum. <3

P.S. Zde je vše, co byste se opravdu měli dozvědět o Suprematismu a Kazimíru Malevichovi!