Narcis

Tento obraz, který je nyní i přes původní pochybnosti považován za dílo Caravaggia, stále není příliš známý a zaslouží si víc pozornosti. Oblíbený mýtus o Narcisovi, který byl také uveden v Ovidiových Proměnách, vypráví příběh mladého, krásného a bezcitného lovce, který krutě odmítal všechny projevy náklonosti. Bohyně Nemesis ho za trest odsoudila k věčnému prožívání neopětované lásky. V zápětí se proto zamiloval do svého vlastního odrazu, který zahlédl na hladině potoka. Nemohl se od něj odtrhnout a nakonec se utopil při patetickém pokusu uchopit do náruče obraz sebe sama. Většina vyobrazení tohoto mýtu využívá výrazného venkovského pozadí plného stromů a rostlin, od čehož se Caravaggio liší svým originálním pojetí.

Pozadí tohoto obrazu, které je až nečekaně temné, je předzvěstí Narcisovi zkázy. Obraz zachycuje okamžik, ve kterém se náš protagonista, který je poblázněn krásou svého odrazu, jemně dotýká hladiny vody a marně se snaží svést svou vlastní podobu. Caravaggiovo mistrné zobrazení perfektně zachycuje úžas Narcise a úžas vyvolává i u diváka prohlížejícího si tento obraz, a to pomocí pomyslného kruhu, který vytváří postava Narcise a jeho převrácený odraz - se středem kruhu na jasně nasvíceném koleni.

Narcis, jakožto světský, nekřešťanský motiv, spadá pod Novoplatónský přístup k pohanské kultuře a literatuře, který byl velmi populární v ráném novověku. Obraz mohl být ceněn jako odkaz na populární řecký aforismum Poznej sám sebe, který vyzdvyhuje sebepoznání jako způsob přiblížení se bohu. Také je možné, že Caravaggiovým úmyslem bylo jednak varovat před marností egotismu a tělesné krásy, a jednak nabádat obdivovatele obrazu k dosažení cnosti povznesením se nad sebe sama.

P.S. Narcis nikdy nepřestal fascinovat umělce. Jajoi Kusamaová vytvořila v roce 1966 Narcisovu zahradu. Na tuto pozoruhodnou instalaci se podívejte zde. <3