Večerní vánek

V tomto díle přistihne pozorovatel neznámou osobu v jedné z nejsoukromějších chvil. V každodenním výjevu, který Hopperovou rukou nabývá dramatičnosti a tajemna, klečí nahá žena na hraně postele. Její tvář je zahalena dlouhými vlasy, ve strachu nebo překvapení otáčí hlavu směrem k otevřenému oknu, kde se pohnuly záclony. Hopper zachycuje jen pár detailů pokoje, takže výjev zůstává univerzální ve svém citovém dopadu. Technika jeho leptu vytváří ostrý kontrast mezi temnotou vyšrafovaného pozadí a netknuté bílé plochy za oknem. Prostory této scény jsou tak stísněné, že divák cítí k ženě fyzickou blízkost, jakoby se nacházel ve stejném pokoji.

P.S. Hopper je známý pro své malby, ale byl i nadaný kreslíř. Podívejte se na kresby Nočních ptáků a Ranního slunce a dalších zde!