Fernando Botero
Nejambicióznějším dílem Fernanda Botera v muzeu Antioquia je Ludvík XVI a Marie Antoinetta na návštěvě v kolumbijském Medellínu, a to zejména kvůli formátu (jedná se o diptych) a zároveň kvůli tomu, že pojednává o mnoha tématech v jediné scéně. Je nemožné projít kolem a být k němu lhostejní. K návštěvě nikdy skutečně nedošlo. A v tomto případě je to to, na čem záleží nejméně, neboť se jedná o parodii, kterou Botero vzal docela vážně.
Přestože se Botero s těmito dvěma postavami nikdy osobně nesetkal (jak by mohl, byly popravni během francouzské revoluce v roce 1793), setkal se s nimi však prostřednictvím obrazů. Botero cituje další malíře, zejména malíře, kteří skutečně žili na dvorech těchto panovníků. Botero toto malířské vyprávění přijímá a vypráví ho po svém. Disproporce, objemnost a velké účesy u tohoto dvora úzce souvisí s jeho estetikou, což vysvětluje, proč jsou objemnější postavy někdy typickými vlastnostmi.
Můžeme zde najít výsměch i sarkasmus; Botero spojuje dějiny umění a svůj vlastní původ, aby umístil některé panovníky do prostředí, které je jim cizí. Proto se postava, kterou hraje Boterova matka, stává prostředníkem; vystupuje jako svědek této velké události a vyklání se ze dveří svého domu, jako by je již očekávala.
V tomto diptychu je také vzpomínka na Medellín, kterou si umělec uchovává ze svých zážitků z dětství a dospívání: Medellín s navršenými domky. Je to obraz města, který Botero bude mít v hlavě navždy, protože se odsud přestěhoval ve velmi nízkém věku. Je to pohled plný nostalgie.
Dnešního Botera (MOC MILUJEME JEHO DÍLA) Vám představujeme díky Museu Antioquia v kolumbijském Medellínu. :)
P.S. Zde najdete výběr méně známých, ale přesto velmi zajímavých obrazů Botera, které byste měli znát!