V zimní zahradě

Pokračujeme v našem speciálním měsíci se Starou Národní galerii a Obrazárnou (Staatliche Museen zu Berlin) v Berlíně. Dnes pro vás máme tohoto úžasného Maneta. Užijte si to!

Manet dával přednost kompozicím se dvěma postavami před přímočarou formou portrétu, protože to otevíralo možnost zajímavých dialogických situací. Dvojportrét Julese Guillemeta a jeho ženy, namalovaný v oranžerii malíře Johanna Georgese Otto Rosena, patří k nejvýznamnějším z těchto děl díky citlivosti, s jakou využívá nejjemnější nuance barev a kontrastů k popisu a opětovnému propojení psychologicky vypjatého, jen navenek odtažitého vztahu obou postav.

Tématem obrazu je souhra mezi elegantní dámou - majitelkou módního obchodu v Paříži - a pánem natočeným jejím směrem. Ten se zdá být spíše malý díky tomu, jak se naklání a otírá o horní okraj obrazu, zatímco ženská krása s nenucenou noblesou svého protaženého postoje zabírá velkou část obrazové plochy. Přestože je od sebe odděluje opěradlo sedadla, které má díky své průhlednosti vlastní grafickou působivost, nenápadným ústředním bodem tohoto bohatého výjevu ze zimní zahrady se všemi jeho rostlinnými formami a jemnými barvami jsou ruce, které se k sobě přibližují.

Manetovy obrazy jsou fascinující z řady důvodů: paleta barev, která je jemná, ale nepostrádá napětí kontrastu, a navíc námět, který je prostý literárního nebo symbolického obsahu. Jde o malbu na nejvyšší úrovni, která čerpá z neobyčejně plodné představivosti, z neustálého uvědomování si vizuálních jevů a z daru lakonického pozorování, který každý pohled převádí do jemně zprostředkovaného zážitku pro oči. Zejména v kompozicích se dvěma a více postavami se objevují i mimořádně zručně dramatizované výjevy s psychologicky zajímavými konfiguracemi herců nebo často mlčících aktérů, beze slov a bez pohybu jako jednotlivé prvky v zátiší.

P.S. Zde najdete 10 nejlepších portrétů Édouarda Maneta!