Džbán cechu švevců

Tento cehovní džbán typu fajáns (druh hrnčířských výrobků, glazovaných tak, že připomínají porcelán) je ze Slovenského národního muzea historie. Džbány a talíře následovali tradici pocházející od Hutteritů (Habánů), byly to anabaptisté, kteří se usadili v mnoha vesnicích na západě Slovenska v 16. stolení. Pro habánskou keramiku je typická bílá, neprůhledná, glazura z ciničitanu olovnatého, zdobení florálními motivy a užití modré, zelené, žluté a purpurové barvy. Červená barva nebyla Hutterity užívána z náboženských důvodů. Během 18. století habánská majolika (druh keramiky smaltované shora, název odvozen keramiky původem z Mallorky) nabývala na popularitě šířila se po ostatních částech dnešního Slovenska. Zdobení kuchyňského náčiní cechu bylo obecně založeno na běžné symbolice zakořeněné v cechovních erbech a pečetích. Znakem ševců je obecně holínka, doprovázená trojnožkou a ševcovskými nástroji.

Noví babtisté (novokřtenci), též zvaní Hutterité či Habáni, byli členové anabaptismu, radikálního protestantského hnutí založeného ve švýcarském Curychu v roce 1525. Typickým rysem novokřtěnecké víry bylo odmítání křtění novorozenců a dětí, kteréžto byly považávny za příliš mladé pro vyznání své víry. Křtění bylo tedy přijímáno poze dospělými a věřícími, jenž byli s to věřit v Boha a vyznávat svou víru. Novokřtěnci pojali radikální přístup k interpretaci svatých textů, nerespektujíc svaté a napodobovali způsoby života raných křesťanských komunit. Žili v uzavřených komunitách (německy: haushaben, od toho jméno Habán), pod jednou střechou a formovali tak na některých místech velké Hutteritské dvory.

Dnešní džbán vám představujeme díky Slovenskému národnému múzeu a jeho historické součásti. Přejeme hezké pondělí!

P.S. Nádherné nádoby byly tvořeny v mnoha různých kulturách. Podívejte se sem také na exluzivní perleťové artefakty z Indie!