Čtyři proroci

Obraz Čtyři proroci kazašského umělce Bachyta Bapiševa zobrazuje tři kamenné sochy s lidskýma očima. Vysoká linie horizontu je typická pro orientální umění, obloha se třpytí azurovými a modrými barvami. Ve vyobrazení kamenů převládají tmavé odstíny hnědé a černé, zatímco speciální technika malby světlých odstínů béžové barvy paletovým nožem dodává obrazu bronzový nádech.

 

Antropomorfní zobrazení kamene je balbal (stepní kamenná soška kočovných starověkých turkických a kipčackých národů, která se instalovala na hroby). S příchodem islámu byly zakázány obrazy lidí a zvířat, takže balbal z 11. století je vzácný. Podle víry balbalové ztělesňovali mrtvého předka, který se staral o své živé příbuzné a chránil je. V Kazachstánu jim byl přikládán magický význam; byly obětovány mdlým duchům.

 

Umělecká kritika interpretuje Bapiševova díla jako vizi potřeby kulturního nástupnictví, pokračování duchovních tradic národa. Tím, že kameny získávají lidskou podobu, umělec ztotožňuje člověka a přírodu, což je charakteristické pro přírodní filozofii tengrismu, světonázoru s ústřední postavou Tengriho (středoasijského božstva nebes v raném středověku). Stoupenci tengrismu uctívají přírodní a kosmickou sílu, věří v jednotu přírody a člověka a duchů přírody, jako jsou duchové hor, řek, stromů, planet a předků.

 

Autor klade hádanku prostřednictvím názvu tohoto obrazu, vidíme pouze tři sochy nebo proroky. Kdo nebo co je ten čtvrtý? A když se zamyslíte hlouběji, možná je tím čtvrtým divák, nebo možná nebe, nebo celá hromada kamení pod ním.

 

- Zhameli Khairli

 

P.S. Balbalové nám trochu připomínají jiné záhadné kamenné postavy, i když mnohem větší, ty z Velikonočního ostrova. O monolitických sochách Moai si přečtěte zde!