Nalezenec

Gabriel von Max (1840-1915) byl rakouský malíř, který začal studovat v Praze na Akademii výtvarných umění, kde se věnoval parapsychologii, darwinismu a asijské filozofii. V letech 1863-1867 studoval malířství na mnichovské akademii pod vedením Karla Theodora von Piloty.

Podněcován studiem darwinismu sdílel Max své sídlo u Mnichova se zvěřincem opic, které byly součástí jeho rodiny a které se často stávaly námětem mnoha jeho obrazů. Mezi častá témata Maxova díla patřila láska, náboženství, smrt a záhrobí.

Na tomto obraze opouští Max svůj hlavní objekt zájmu a věnuje se lidštější výměně názorů mezi novorozencem a jeptiškou. Obraz představuje opuštěné nebo nalezené dítě, obvykle se používá pro označení dítěte, kterého se matka vzdala krátce po narození. V tomto obraze Max ustupuje od tmavší palety pilotyovské školy a používá tlumenější paletu s menším počtem jasnějších barev. Výsledkem je úchvatné zobrazení opuštěného dítěte, které se drží jeptišky, jež se snaží novorozenci poskytnout útěchu, což podtrhuje Maxova témata lásky a náboženství.

- Heidi Werberová

P.S. Malé novorozeně na tomto obraze je sladké a křehké ... Prohlédněte si roztomilá miminka v umění od Rubense až po Cassattovou zde. <3