Horace Pippin
Malíř-samouk Horace Pippin začal malovat jako způsob terapie v naději, že se mu vrátí pohyblivost pravé ruky zraněné v první světové válce. Stal se jedním z nejslavnějších afroamerických umělců poloviny 20. století, protože kritika oceňovala sílu a autentičnost jeho „primitivního“ stylu. Obraz Cabin in the Cotton (Chalupa/chata v bavlně), kterým na sebe upozornil svět umění, ukazuje Pippinovu živou, sytou paletu a cit pro intenzivní vzor.
Pippin žil v Pensylvánii a bavlníková pole mohl vidět při návštěvách příbuzných na jihu, ale pravděpodobnější je, že inspiraci čerpal z populární kultury. Způsob života na jižanském venkově byl ve 30. letech 20. století velice v módě, v roce 1935 měla premiéru opera George Gerswhina Porgy a Bess a v roce 1936 vyšla kniha Margaret Mitchellové Jih proti Severu. Kompozice obrazu zejména připomíná úvodní a závěrečnou sekvenci filmu The Cabin in the Cotton z roku 1932 s Bette Davisovou v hlavní roli. V tomto roce také nahráli Bing Crosby i Cab Calloway píseň s názvem „Cabin in the Cotton“.
V roce 1937 Christian Brinton, vlivný umělecký kritik, a N. C. Welsh, slavný ilustrátor, obkevili Cabin in the Cotton ve výloze opravny obuvi ve West Chesteru v Pensylvánii a přesvědčili Pippina, aby začal vystavovat. Noviny pak honě informovaly o tom, že obraz zakoupil herec Charles Laughton, což podnítilo další celebrity asběratele umění i muzea k pořízení Pippinova dílla, což mu zajistilo trvalou slávu.
Pokud se na obrazy díváte rádi stejně jako my, podívejte se na naše ručně vyrobené Umělecké deníky, které jsou určené k zapisování vašich myšlenek a pocitů z mistrovských uměleckých děl. Prohlédněte si je tady! :)
P.S.: Tady si můžete přečíst fascinující příběh o tom, jak umění zachránilo Horáci Pippinovi život!