Joos van Craesbeeck
Po rozdělení Nizozemska na kalvinistický sever a katolický jih v 16. století se vlámští umělci vrátili ke starým náboženským motivům a oživili je, aby tak navázali na katolickou tradici. Craesbeeckův obraz je toho nejlepším příkladem.
Poustevník Antonín se uchýlil na vzdálený kus pobřeží, ale i zde pokušení vyhledává zbožné lidi. Temný prostor a děsivé události, které se v něm odehrávají, ozařuje světlo. Antonín sedí před svým přístřeškem a svírá v rukou Písmo, aby se posilnil. Moře vyplavuje hejno zlých duchů, kteří se na něj tlačí, přičemž nejblíže je mu chlípná žena. Scéně však dominuje obrovská hlava muže, z níž vystupuje nespočet ďáblů - zlé myšlenky, které dostávají fyzickou podobu, zatímco muž sám s hrůzou pozoruje výplody své mysli. V jeho čele (odloupnuté otevřené ráně) se usadily ďábelské bytosti, mezi nimi malíř. Spolu s brýlemi a ptačím hnízdem výše nechávají diváka přemýšlet o jejich záhadném významu.
Craesbeeck chce varovat své bližní a navazuje tím na oblíbenou středověkou tradici. Jak dokládá motiv makabrózní hlavy, byl ovlivněn diableriemi Hieronyma Bosche, Pietera Brueghela a jejich následovníků.
Dnešní úžasný obraz vám představujeme díky Staatliche Kunsthalle Karlsruhe. :)
P.S.: Když už jsme u toho Bosche, klikněte sem a poslechněte si „butt music“ z jeho nejslavnějšího obrazu. :D Tento obraz je jako stvořený k tomu, abyste na něj hodiny zírali. A pokud si rádi zapisujete své myšlenky o mistrovských dílech, na která se díváte, podívejte se sem na naše Umělecké deníky, které jsou k takové činnosti určeny. :)