Dvorní dámy (Las Meninas)

Na dnešek jsme vybrali absolutní klasiku: slavné Dvorní dámy, španělsky Las Meninas. Je mnoho důvodů, proč se tento obraz tak proslavil. Už kvůli velmi zvláštní složité kompozici vyvolávající otázky ohledně reality a iluze a nejistého vztahu diváka k zobrazeným postavám nepochybně patří k nejanalyzovanějším dílům západního malířství.

Začněte tím, že si obraz zvětšíte přes celý displej, a pozorně si jej prohlédněte. Je na něm několik postav ze španělského královského dvora (z nichž většinu se podařilo identifikovat), zachycených jakoby v konkrétním okamžiku. Vypadají doopravdy jako na fotce! Některé z postav se dívají ven z plátna směrem k divákovi, jiné komunikují mezi sebou. Pětiletou infantku (korunní princeznu - pozn. překl.) Markétu Terezu (kterou známe z mnoha portrétů) obklopují dvorní dámy, garda, osobní stráž, dva trpaslíci a pes. Hned za nimi namaloval Velázquez (1599 - 1660) sebe při práci na rozměrném plátně. Umělec se dívá ven, mimo prostor obrazu, do míst, kde předpokládá, že bude stát divák. V zrcadle v pozadí se odrážejí král s královnou, respektive horní poloviny jejich těl. Zdá se, že jsou umístěni mimo prostor obrazu, že výjevu přihlížejí podobně jako skutečný divák, i když se mezi znalci objevily i názory, že se jedná o odraz obrazu, na němž Velázquez pracuje. 

Obraz je nezapomenutelným manifestem Velázquezových dovedností a možností malby jako média obecně. Kompozice a interakce mezi postavami jsou udivující, ale nejraději máme na tomto díle Velázquezův uvolněný malířský styl. Prostě báseň.