Autoportrét s kloboukem a závojem

Paula Modersohn-Becker (1876 - 1907) byla německá expresionistická malířka tvořící na přelomu 19. a 20. století. Její dílo je známé pro svou intenzivní, neomalenou, syrovou lidskost a množství autoportrétů, včetně aktů. Jen málo umělkyň vytvořilo tolik autoportrétů jako Modersohn-Beckerová. Přestože zemřela velmi mladá (po porodu - pozn. překl.), dochovalo se takových obrazů a kreseb kolem padesáti. 

Autoportrét s kloboukem a závojem namalovala v roce 1906 během návštěvy Paříže. Hlavním zdrojem inspirace jí byly egyptské mumiové portréty, objevené v 80. letech 19. století ve Fajjúmské oáze (jednalo se o realistické portréty zemřelých na dřevěných destičkách připevněných k mumiím v místě obličeje, pocházející z počátku n. l. - pozn. překl.), jejichž reprodukce viděla na výstavě v Paříži v roce 1903. Byla ohromena jejich rozměry a jednoduchostí: „Čelo, oči, ústa, nos, tváře, brada, a to je celé (…) Jak jednoduše jsou zaznamenány pradávné obličeje.“ Z blízka zabírané, někdy protokubistické portréty z léta roku 1906 zdánlivě evokují intimitu, ale navzdory efektu pohledu „tváří v tvář“ z nich cítíme značný emociální odstup a distanci.

P.S. Více se o životě a díle Pauly Modersohn-Beckerové dočtete zde!