Jen málo umělců zachytilo krásu zasněžené švédské krajiny tak mistrovsky jako Gustaf Fjaestad. V jeho díle se nedotčená příroda stává téměř transcendentní a odhaluje svou estetickou čistotu a duchovní rezonanci.
Fjaestadovy lesní scény, balancující mezi lyrickým naturalismem a symbolismem, se vyznačují jasností a pozoruhodnými detaily. Fjaestad maloval svou lásku k chladu a sdílel ji se světem jako nikdo jiný. V dopise své ženě Maji napsal o zimním dni: „Sníh leží tak krásně na zemi a, dobrý Bože, jak je ten les krásný.“
Jeden současný kritik popsal jeho zimní scény takto: „Tady je švédská zima v malém, známém koutě – zima, kterou člověk snáší každý den, ne jen letmo zahlédne ze saní. Zima milovaná stejně vášnivě, jako jižan miluje slunce, zima, která zoceluje tělo i duši, stejně jako byl zocelen sám Fjaestad. Není to snad samotná podstata Švédska?“
Pokud je to podstata Švédska, jsem do ní zamilovaná!
P.S. Pokud máte rádi přírodu a krásné krajiny, nezapomeňte se podívat na naši sadu 50 pohlednic Krajiny – je plná pozoruhodných scén zachycených nejtalentovanějšími umělci v historii.
P.P.S. Objevte krásu severu v těchto nádherných kanadských krajinách!
Gustaf Fjaestad