Mužská postava opírající se o hůl, zachycená z levého profilu, znázorňuje téměř jistě žebráka s berlou. Kresba je oživena volnými, přerušovanými tahy, které nechávají části papíru nepokryté, a zároveň vytvářejí jemné kontrasty a tmavší akcenty. Shrbené držení těla muže odkázaného na berlu svědčí o jeho fyzickém utrpení, a neobvyklý výraz s otevřenými ústy připomínající smích vnáší znepokojivý podtón, který může naznačovat psychickou nestabilitu.
Autorem kresby je Rembrandt van Rijn (1606-1669), který se důstojností a zranitelností obyčejných lidí ve své tvorbě zabýval dlouhodobě. V letech 1625 až 1631, když pracoval v domě svých rodičů v Leidenu a pokoušel se prosadit jako malíř historických výjevů, vypracoval Rembrandt řadu kresebných studií k malbám a rytinám. Inspiroval se postavami, které potkával v každodenním životě, a tak byli žebráci a tuláci častým námětem jeho tvorby. Mnohdy je včleňoval jako přihlížející do biblických výjevů, jako připomínku křesťanské povinnosti dávat almužnu.
P.S. Prohlédněte si 10 Rembrandtových rytin, které jsou méně známou částí jeho tvorby!