Pablo Picasso
Picassovo dílo Láhev portského a sklenice z roku 1919 je příkladem druhého období kubismu - syntetického kubismu - pocházejícího zhruba z roku 1912 a v Picassově případě trvajícího až do jeho monumentálního klasického stylu dvacátých let. V syntetickém kubismu umělci nadále usilovali o osvobození umění od napodobování přírody a místo toho se věnovali základním prvkům vnímání a obrazové notaci. Profil stonkové sklenice má téměř kvalitu primitivní kresby. Dýmka a váček s tabákem jsou velmi zjednodušené, téměř schematické. Slova a popisky (charakteristický a podstatný prvek kubistického zkoumání reality a tvorby obrazů) jsou do této kompozice vnášeny v ústředním, spíše uměleckém přechodu, které jako by se vznášely vlevo uprostřed. Picassovy stále složité pokusy s úrovní reality jsou zjevné v jeho představení šedobílého rámu či okraje, který nese jeho podpis vpravo dole.
Přejeme všem krásné pondělí!