Noční můra

Tento obraz byl mockrát analyzován různými způsoby ve spojení s jeho raketovým startem gotického hnutí v umění, ale také díky jeho významu ve vztahu k jeho životu a ke Godwinovým, včetně Mary Shelleyové. V době, kdy byl obraz poprvé vystaven, mělo být malování povznášející - hrdinské náměty, malebné krajiny, lichotivé portréty aristokracie (nebo jinými slovy pastýřské výjevy). Ale Fuseliho malba však naznačovala podivné síly, kterým nemůžeme plně rozumět ani je ovládat. Interpretace Noční můry se dost liší. Zdá se, že plátno zachycuje snící ženu i obsah její noční můry zároveň. Inkubus a koňská hlava odkazují na soudobou víru a lidové představy týkající se nočních můr, ale někteří teoretici jim připisují konkrétnější význam. Soudobé kritiky zarážela otevřená sexualita malby, který byl od té doby interpretován některými odborníky jako dílo předjímající freudovské představy o nevědomí. Tehdejšímu divákovi obraz připomínal vztah inkuba a koně (kobyly, anglicky mare, pozn. překladatele) k nočním můrám (anglicky nightmare, pozn. překladatele). Dílo bylo zřejmě inspirováno živými sny, které zažíval Fuseli a jeho současníci, kteří zjistili, že tyto zážitky souvisely s lidovými představami, jako byly germánské příběhy o démonech a čarodějnicích, které posedly lidi, když spali sami. V těchto příbězích muže navštěvovali koně nebo čarodějnice, což dalo vzniknout termínům "hag-riding" (ježdění na čarodějnici, pozn. překladatele) a "mare-riding" (ježdění na kobyle, pozn. překladatele), a o ženách se říkalo, že se oddávají sexu s ďáblem. Etymologický původ slova "nightmare" se však netýká koní. Slovo je spíše odvozeno od slova "mara", výrazu ze skandinávské mytologie, který označuje ducha seslaného, aby mučil nebo dusil lidi ve spánku. Raný význam slova noční můra zahrnhoval pocity tíže na hrudi, v kombinaci se spánkovou paralýzou, dušností nebo pocity hrůzy. Malba obsahuje různé představy spojované s těmito myšlenkami, když zachycuje kobylí hlavu a démona skrčeného nad ženou.