Paridův soud

Rubens vytvořil řadu děl se stejným názvem z nichž jsou nejvýznamnější ta, která dokončil mezi lety 1636 a 1638. Znázorňují jeho ideál plnoštíhlé ženské postavy. Verze Paridova soudu z roku 1638 je považována za poslední Rubensovo dílo. V době jeho vzniku trpěl Rubens dnou, která vedla k jeho smrti v roce 1640. Jako modelku pro tři ženské postavy použil svou mladou manželku. S 16. letou dívkou se oženil v roce 1630, a ona mu poté byla mnohokrát předlohou pro idealizovanou podobu ženského těla. Obraz zadal bratr španělského krále Filipa IV. Po smrti svého bratra prohlásil král obraz za nemravný a nařídil jeho spálení. Naštěstí zemřel předtím, než obraz zapálili a dnes visí v Museo del Prado ve španělském Madridu.