Noční fantazie

Dnešní rytinu vám přinášíme díky Židovskému historickému institutu ve Varšavě, který provozuje jeden z největších světových repozitářů digitalizované judaiky. Je to skvělý nástroj pro všechny, kdo se zajímají o kulturu a historii polských Židů.

Krátký článek od Edwarda Kleinlerera, zveřejněný 20. prosince 1928 v novinách Nasz Przegląd, připomíná pozapomenutého krajinkáře Adama Herszafta.

Tento talentovaný malíř, který vynikal v práci s jehlorytem a leptem, byl fascinován Benátkami. Vrátil se tam po mnoha letech a strávil tam každý večer procházkami po úzkých kanálech za účelem plného vžití se do atmosféry města. Poté se tuto specifickou náladu Benátek snažil zachytit ve svém díle.

O tomto procesu se dovídáme díky autorovi výše zmíněného článku, který doprovázel Herszafta na jedné z těchto večerních eskapád a následně měl příležitost ho sledovat při práci. A jak důkladná práce to byla: Herszaft ke každému námětu přistupoval s oddaností, ke každému detailu s velkou péčí. Je to obzvlášť působivé, když vezmeme v úvahu, že techniky, které používal, jsou únavné a časově náročné.

Tato rytina ze sbírek Židovkého historického institutu zobrazuje město a jeho budovy fantastického vzezření zahalené do tmy, tyčící se nad temným mořem. I když se zdá, že byl tento výjev inspirován nočními procházkami umělce, tak ve skutečnosti byl tento obraz namalován podle Herszaftovi vlastní fantazie. A přesto, že duch La Serenissimi je v této rytině patrný, tak má jen málo co do činění se skutečným městem Vittora Carpaccia a Paola Veronese.

Podle Kleinlerera pramení popularita Herszaftových rytin z "hluboké lásky umělce k tématu", jeho schopnosti zachytit náladu, a jeho vlastních impresí, které ne vždy vedou k zobrazení realisticky vypadající městské scény.