Anthropométrie bleue sans titre

28. 4. 1928 se narodil Yves Klein, jeden z mých nejoblíbenějších avantgardních umělců. Je pro mě složité vysvětlit, proč na mě tak zapůsobil - faktem je, že když jsem uviděla jednu z jeho maleb na zdi galerie, okamžitě jsem se do jeho díla zamilovala. Mým snem je jednoho dne vlastnit jednu jeho práci. Hodně zábavy s dnešní Anthropométrií! :)

Yves Klein je známý díky svému, téměř výhradnímu, používání neobyčejně resonantního práškového ultramarínového pigmentu, který si nechal patentovat pod názvem "International Klein Blue". Tvrdil, že tato barva představuje fyzickou manifestaci kosmické energie, která neviděna proplouvá vzduchem. Vedle monochromií nanášel Klein pigment na mořské houby, které připevnil k plátnům jako reliéfní prvky, nebo je umístil na drátěné stojany, aby pomocí nich vytvořil biomorfní a antropomorfní sochy. Pří první výstavě v Paříži roku 1959 vytvořily houbové plastiky (všechny ve své podstatě stejné, ale přesto v zásadě odlišné) les diskrétních objektů, který obemykal navštěvníky galerie. Klein v záležitosti těchto děl vysvětluje: "Díky mořským houbám - surové živé hmotě - jsem byl schopen vytvořit portréty pozorovatelů mých monochromií, kteří vpluli do modré mých obrazů a vrátili se napuštěni citem, jakoby byli houbami." Proslulé použití nahých žen pokrytých barvou namísto štětců uplatnil Klein pro svou sérii Anthropométries. Jeho systém otisku těl na papírový podklad (který byl později připevněn na plátno) odmítá jakoukoli iluzi třetí dimenze v obrazovém prostoru. V těchto dílech se mísí subjekt, objekt a médium, aby vytvořily stopu po přítomosti těla. Kleinovy nekonvenční aktivity zahrnovaly i vypuštění tisíců modrých balónků do vzduchu a vystavení prázdného prostoru s bílými stěnami a následný prodej částí vzduchu v interiéru, které nazval "zónami nehmotného obrazového citu." Jeho záměry zůstávají nepochopeny i po třiceti letech po jeho náhlé smrti. Zda Klein skutečně věřil v mystickou schopnost umělce zachytit kosmické částice v barvě nebo vytvořit estetické zážitky z ničeho a poté je porcovat dle nálady je těžké odhadnout. Byl rovněž vznesen argument, že byl v zásadě parodik, který zesměšňoval metafyzické inklinace mnoha moderních malířu, zatímco se vysmíval uměleckému trhu.