Dobrý pastýř

Henry Ossawa Tanner byl americký malíř a první afroameričan, který dosáhl mezinárodního uznání. Ačkoli mnoho umělců odmítalo přijmout afroameričana za učně, nastoupil Tanner v roce 1879 na Pennsylvánskou akademii výtvarných umění ve Filadelfii a stal se tak jediným studentem tmavé pleti. Jeho rozhodnutí začít studovat přišlo v době, kdy se výuka uměleckého řemesla měnila. Akademici se již příliš dlouho spoléhali na zastaralé postupy sestávající téměř výhradně ze studia sádrových odlitků a hodin anatomie. Drastická změna přišla s nástupem Thomase Eakinse jakožto profesora kresby a malby na Pennsylvánskou akademii. Eakins podporoval nové metody vyučování jako například studium živého modelu, přímou diskuzi o anatomii v ženských a mužských třídách a pitvy vedoucí k důkladnějšímu porozumění lidskému tělu. Ačkoli Tanner nabral sebedůvěru ve svou osobnost umělce a ve svá díla, potýkal se ve Filadelfii s rasismem. V roce 1891 opustil Tanner Ameriku a přesídlil do Francie. V dnešním obraze odsouvá do pozadí příběh, aby nechal vyniknout úchvatnou krajinu. Tannerův syn Jesse zmiňuje, že Dobrý pastýř byl otcovým nejoblíbenějším námětem. Umělec věřil, že "Bůh nás potřebuje při boji proti zlu a my potřebujeme Boha aby nás vedl."