Schodiště na Capri

V létě roku 1878 opustil John Singer Sargent své studio v pařížské bohémské Latinské čtvrti a odcestoval na středozemský ostrov Capri, který leží v Itálii nedaleko Neapolského zálivu. V době Sargentovy návštěvy byl Capri mezi evropskými a americkými turisty ještě stále relativně neznámý, avšak byl oblíbenou destinací pro umělce, které přitahovala jeho osobitá krajina a architekura. Sargentovi bylo 22 a stál na počátku své budoucí velmi úspěšné kariéry; právě dokončil čtyřleté studium u francouzského portrétisty Emila Augusta Carolus-Durana. Ubytoval se v hotelu Marina a po několik týdnů sdílel ateliér s anglickým umělcem Frankem Hydem v opuštěném klášteře svaté Terezy.

Schodiště na Capri ukazuje Sargentův zájem o kontrast tónových hodnot a účinky slunečního světla na architektonické formy. S geometrií architetonických forem a hrou světla na bílých površích experimentoval v několika studiích, ale tato střídmá a elegantní kompozice je jeho nejrafinovanějším a nejabstraktnějším počinem. Dlouhé kamenné schodiště stoupající prudce vzhůru je namalováno z velmi nízkého úhlu pohledu, se zelenými větvemi vinné révy ovinutými kolem pergoly, na pozadí jemných záblesků jasně modré oblohy viditelné v horní části. Schodiště připomínající šachtu je opticky zúženo díky výrazné vertikalitě kompozice a jasné sluneční světlo dopadající na ploché, odrazivé povrchy vytváří na stěnách ostré diagonální kontrasty a vrhá skvrny stínů na schody. Architektura zabírá celý prostor obrazu až na jeden segment, čímž se z obrazu stává kompozice v bílé barvě – strohé tonální vyjadření, jemně namalované v odstínech perleťové, stříbrné a šedé, s náznaky fialové a modré ve stínech.

P.S. Nadherné, sluncem zalité výhledy nebyly jediným prvkem Capri, které umělce okouzlily. Přečtěte si o caprijském románku Johna Singer Sargenta a Rosiny Ferrarové.