Kůň a vlak

Dynamika a napětí vtáhnou diváka do scény cválajícího koně na kolizním střetu s lokomotivou řítící se po kolejích. Pravděpodobná blížící se zkáza koně je velmi znepokojující, přesto ale divák nemůže odvrátit zrak. Kanadský umělec Alex Colville byl mistrem ve vytváření scén, které občas zaujmou a jindy diváka zneklidňují. Vždy existuje pocit, že v jeho obrazech je více než to, co je odhaleno. 

Obraz Kůň a vlak byl inspirován veršem jihoafrického básníka Roye Campbella: "Proti pluku se stavím proti mozku / A tmavý kůň proti pancéřovému vlaku". Stejně jako ostatní Colvillova díla, toto bylo pečlivě naplánováno a důkladně provedeno. Vrstva po vrstvě barvy byla pomalu nanášena k vytvoření hladkého a ostrého obrazu.

Zvažování života a smrti, dobra a zla se zrodilo z Colvillovy zkušenosti válečného umělce ve 2. světové válce. Bylo mu něco málo přes 20 let, když byl v roce 1945 nasazen do různých míst po celé Evropě, aby zdokumentoval to, co viděl, včetně otevřených hromadných hrobů osvobozeného koncentračního tábora Bergen-Belsen. Hrůzné scény, jichž byl svědkem, mu zůstaly a hluboce ovlivnily jeho umění. Byl rovněž ovlivněn americkými realistickými malíři Edwardem Hopperem a Georgem Tookerem. Colvillova díla nepodněcovala lidi k akci a reformě, ale poskytovala tichý komentář ke světu kolem něj. Jeho motivy zahrnovaly rodinu, zvířata a krajiny poblíž jeho domova v kanadském New Brunswicku a Nova Scotia. Vlakové koleje zobrazené v díle Kůň a vlak vedou přes močály v Aulacu v New Bruswicku. 

Lesknoucí se kolejnice odrážející paprsek vlakového světlometu vedou oči diváka podél kolejí směrem k protijedoucímu vlaku. Tím, že Colville umístil diváka podél kolejí, čelem k vlaku jako nezastrašený kůň, zvyšuje pocit nebezpečí a naléhavosti. Navzdory vědomí pohybu je to nehybná scéna - okamžik zmrazený v čase. Divákovi nezbývá než uvažovat, "Jak to skončí?"