Angelica Kauffman
Portrét proslulé zpěvačky Sarah Harropové (paní Batesové) od Angeliky Kauffmanové, který je pravděpodobně vůbec nejlepším portrétem této umělkyně - jedné z mála profesionálních výtvarnic své doby, představuje vzácné vyobrazení tvrdě pracující a úspěšné ženy, velké handelovské umělkyně Sarah Harropové (1755–1811). Kauffmannová, jedna ze dvou spoluzakladatelek britské Královské akademie, posadila Harropovou do divočiny s lyrou po boku a svinutými notami v ruce. Hora na obrazu je Mount Parnassos, domov múz, a vodopád vyvěrá z pramene Hippocrene. Lyra má s největší pravděpodobností odkazovat na Erato, múzu lyrické poezie. A zatímco samotný nástroj je starověkého typu, notový záznam datuje portrét do osmnáctého století, protože jde zřetelně o árii z opery George Fridricha Händela zvanou Rodelinda, královna Langobardů (1725).
Obraz, který byl poprvé vystaven v Královské akademii v roce 1781, pochází přibližně z doby svatby Harropové v roce 1780, svatby, do které přinesla značné osobní jmění nabyté díky svému talentu. Zvolená skladba tu naznačuje osobní význam. Árii Dove sei, l’amato bene nezpívá totiž Rodelinda, ale její manžel, jehož toužebná slova musela být s největší pravděpodobností vybrána speciálně pro tento obraz, který má být nejspíše svatebním portrétem.
Analogicky, i manžel Harropové byl hudebníkem skromného původu a propagátorem Händelových děl, zatímco Harropová sama byla uznávanou interpretkou skladatelových oper a oratorií. To, že Kauffmannová se přibližně v této době také vdala a také za kolegu se spíše přízemnějším talentem, Antonia Zucchiho, ještě umocňuje rezonanci árie.
- Clinton Pittman