Pobřežní scéna s odpočívajícími jezci

Jedním z velkých mistrů holandské krajinomalby byl Jan Asselijn. Jeho dílo je dnešním milovníkům umění pravděpodobně méně známé, protože nespadá do kategorie národního holandského krajinářského učení. Naopak, až na několik vyjímek jsou jeho obrazy variacemi na témata světla, tepla a jihu, i když se obvykle jedná o obrazy z jeho paměti, které Asselijn namaloval jak v místě tak v čase z genius loci (duch místa). Tyto obrazy byly namalovány po jeho návratu do Nizozemska až do své předčasné smrti v Amsterdamu. 

Pobřežní scéna s odpočívajícími jezci dominuje jasné světlo a majestátní obloha. Obrazová prostorová hloubka je vytvořena z kontrastu mezi blízkými a vzdálenými pohledy, mezi anekdotickým a komickým pozorováním odpočívajících jezdců, kteří se dohadují o to, kterou cestou se vydat dál, a hladkými tvary vzdálených hor za zálivem. Zručnost kompozice vychází ze skutečnosti, že úběžníkem v této scenérii je zároveň nejsvětlejší zónou, oddělenou od scény v popředí zpeřenou siluetou rákosí. 

Teto krásný obraz vám představujeme díky Akademii výtvarných umění ve Vídni. 

P.S. Bavte se a podívejte se zde na sociální sítě o holandském zlatém věku!