Nedávno získalo Nationalmuseum ve Stockholmu dva fyziognomické autoportréty namalované francouzským umělcem Josephem Ducreuxem, jedním z předních umělců dvoru Ludvíka XVI. Ducreuxovo portrétování vykazuje silný vliv naturalismu a charakterizuje se autorovou schopností zachytit výraz v obličeji a emoční rozpoložení.
Kvůli jeho blízkému vztahu s královskou rodinou, především pak s královnou Marií Antoinettou, se v roce 1788 Durcreux ocitl v nebezpečné situaci po začátku Velké francouzské revoluce. Rozhodl se proto někdy v roce 1791 na čas usadit v Londýně. O této části Ducreuxova života není moc známo, ale víme, že vystavoval portréty a autoportréty na Royal Academy of Arts, včetně dvou jménem Surprise mixte with terror a (jednodušeji) Surprise. Nejpravděpodobněji byl jeden z obrazů získaných Nationalmuseem pozdější verzí původního obrazu, oba byly vystaveny v Londýně. Výraz v obličeji umělce je prostoupený přehnaným překvapením smíšeným s hrůzou, což prozrazují jeho vykulené oči, do široka otevřená pusa a dramaticky natažená pravá ruka. Tato díla jsou bezpochyby autoportréty, ale jejich názvy, které popisují emoce, ukazují na fakt, že se měla zaměřit i na fyziognomii jako fenomén sám o sobě.
Ducreuxův zájem o fyziognomii odráží jeho dobu a obecněji může naznačovat oblíbené vědecké téma osvícenství. Zkombinováním jasně fyziognomické perspektivy a autoportrétu lze tuto práci považovat za základ pro nové směry v portrétování. Ducreux se pokusil zachytit sebe sama s výrazem ve tváři, který můžeme zahlédnout každý den na lidech obecně. Asi není překvapivé, že se jeden z Ducreuxových autoportrétů tohoto typu stal slavným internetovým memem, což dokazuje umělcovu neomezenou hravost a vášeň experimentovat.
P.S. A tady najdete devět důvodů k úsměvu s Fransem Halsem! :-)