Při pohledu na obraz Sita a Sarita, který Vám představujeme ku příležitosti Dne ocenění černých koček, jsou mnozí diváci okouzleni dvěma lesklýma očima vykukujícíma z tmavého pozadí a jako uhel černé kožešiny. Tento obraz byl namalován americkou malířkou Cecilií Beauxovou a zachycuje její sestřenici Sarah zasněně hledící do dálky, zatímco malátně hladí malou černou kočku sedící na jejím rameni. Namísto toho, aby se kočka usadila v dívčině klíně, sedí na úrovni jejích očí, černá srst splývá s jejími vlasy a zároveň ostře kontrastuje se s dívčinou světlou pletí. Kočka se zlatýma očima upřenýma na diváka se tak stává prakticky jádrem celého obrazu.
V kompozici je patrný vliv mnoha současníků Beauxové—ztvárnění bílých šatů, které má Sarah na sobě, se záhyby a stíny v bledě modrých, šedých a hnědých odstínech připomíná díla impresionistky Mary Cassattové (s níž se Beauxová setkala při studiích v Paříži), zatímco omezená palete barev připomíná díla Jamese McNeilla Whistlera.
Beauxová namalovala dvě identické verze obrazu. První z nich vznikla rokum1893 a nakone byla darována francouzskému muzeu. Nyní je vystavena v muzeu Orsay v Paříži. Téměř o 30 let později vytvořila pro sebe verzi, kterou Vám dnes představujeme. Ta je v současnosti vystavena v Národní galerii ve Washingtonu.
Kdo je tedy kdo v tomto okouzlujícím obrazu? Beauxová v názvu použila španělskou zdrobělinu—Sita znamená “malá” a označuje kočku, zatímco Sarita je přezdívka pro Sarah. Všimněte si, že označení pro kočku hraje v názvu prim.
P.S. Máte rádi kočky v umění stějnětak jako my? V tom případě vás potěší články: nejroztomilejší kočky v umění and Tsuguharu Foujita, kočičí mistr. <3