Kubistická kompozice

Dnes je poslední den Měsíce ženské historie. Není to však poslední den, kdy představujeme ženy umělkyně v DailyArt a v Časopisu DailyArt! Slibujeme, že se ženám v umění budeme věnovat i v následujících měsících.  : )

Kvůli autorským právům zřídkakdy představujeme moderní nebo současné umění, a tak jsme velmi rádi, že vám dnes můžeme představit španělskou kubistku Maríu Blanchardovou.

Toto dílo pochází z doby, kdy měla María Blanchardová velmi blízko k Juanu Grisovi; představuje zlom v její kubistické tvorbě. Ta se soustředila především na zátiší, v nichž našla vlastní způsob, jak uplatnit premisy hnutí vedeného Pablem Picassem a Georgesem Braquem. Připojila se ke kubistické umělecké skupině a brzy začala rozvíjet svůj vlastní styl kubismu, zahrnující bohaté využití barev a zapojení osobních prvků.

Pro Kubistickou kompozici Blanchardová použila paletu, v níž převládaly obvyklé zemité barvy, mrtvá listová zeleň, šedá, černá a bílá, ale v tomto případě ji věrnost estetickým zásadám Juana Grise týkajících se barev vedla k tomu, že použila mnohem odvážnější odstíny, od zlatavé nebo oranžově žluté až po citronově žlutou. Jasná a živě barevná malba je jakoby zastřenou poctou, kterou chtěla Blanchardová vzdát svému učiteli Juanu Grisovi.

P.S. Tady si můžete přečíst o Alexandře Exterové, kolegyni Blanchardové, malířce a kubistce, jejíž cesta vedla z Ruského impéria do Paříže.