Bez názvu

Rabindranath Tagore byl indický renesanční člověk - básník, spisovatel, dramatik, skladatel, filosof a společenský reformátor. Přetvořil bengálskou literaturu a hudbu a na konci 19. a začátku 20. století také indické umění kontextuálním modernismem. V roce 1913 se stal prvním neevropským držitelem Nobelovy ceny za literaturu. Napsal také národní hymnu jak Indie, tak Bangladéše. A byl malířem. 

V 60. letech začal Tagore s malbou a kresbou; úspěšné výstavy jeho četných prací, jenž měly svůj debut v Paříži za podpory umělců, které potkal na severu Francie, se konaly po celé Evropě. Pravděpodobně byl červeno/zeleně barvoslepý, důsledkem toho byla díla se zvláštním barevným schématem, která byla téměř až neestetická. Měl velmi individuální styl, charakteristický jednoduchými odvážnými tvary a rytmičností, později sloužil jako inspirace pro mnoho moderních indických umělců. Jeho první malby byly značně nápaditá díla, většinou zaměřená na zvířata a fantastické tvory plné života a humoru. Lidské postavy jsou ztvárňovány buď jako jedinci s expresivními gesty, nebo v teatrálně sloučených skupinách, jako na akvarelu, který dnes představujeme. V portétech tvořených v třicátých letech 19. stol. zachycuje lidský obličej způsobem připomínajícím masku nebo personu. Motivy krajiny představují nejmenší část Tagoreovy tvorby.

P.S. Chtěli byste se dozvědět více o indickém umění? Zde najdete sedm moderních indických malířu, které byste měli znát.