Jacques Le Moyne de Morgues
Tato barevná miniatura zjevně sloužila jako předloha pro rytinu na obrazové příloze č. III v kapitole Piktové a staří Britové v knize Thomase Hariota Briefe and True Report of the New Found Land of Virginia (Krátká a pravdivá zpráva o nově nalezené zemi Virginii), kterou vydal Theodor de Bry v roce 1590. Ilustrace Piktů měly čtenáři připomenout, že dávní obyvatelé britských ostrovů byli stejně barbarští jako domorodí Američané. Dcera Piktů je druhá z miniatur přisuzovaná kreslíři původních domorodých národů jménem Le Moyne, jehož práce dnes známe většinou jen skrze rytiny. První z miniatur, která byla identifikována jako jeho dílo, a také jedna z jeho prvních kreseb lidí z kmene Timucua, je Laudonnière a král Athore - byla součástí druhého dílu Bryovy Ameriky a dnes se nachází v New York Public Library (Newyorské veřejné knihovně) ve sbírce, kterou sestavil James Hazen Hyde.
Dnešní dílo je harmonickým spojením dvou Moyneových témat, etnologických a botanických kreseb. Barevně dekorované tělo mladé ženy, s vysokým pasem, plnými stehny a dlouhými vlasy vlnícími se až po boky, připomíná jeho kresbu žen z kmene Timucua, které se také tetovaly, jak popisoval Le Moyne ve svých pozorováních z Floridy. Její botanické tetování, jako například chrpy v pase a na zápěstí, violky v pase, na lýtkách a na bocích, také můžeme srovnat s Moyneovými dochovanými botanickými ilustracemi. Kromě toho ji Moyne zdobí novými druhy, které byly do západní Evropy přivezeny, čímž dává najevo svůj vztah k botanice a fundovanost v oboru, navzdory tomu, že dívčina výzdoba je poněkud anachronická.
Víte, že pro vás rádi hledáme podobně neobvyklá umělecká díla. Dopřejte si inspiraci na každý den v roce s našimi kalendáři DailyArt! :)
P.S. A zde si můžete přečíst více o historii tetování.