Autoportrét

Osmnácté století ve Francii lze považovat za přelomové období pro ženy, které stále více vstupovaly do nových společenských rolí. Tento posun byl patrný i ve světě umění, kde se ke konci století začaly prosazovat průkopnice malířství jako Élisabeth Louise Vigée Le Brun a Adélaïde Labille-Guiardová. Obě umělkyně byly mezi prvními ženami zvolenými do Královské akademie malířství a sochařství, čímž připravily půdu pro rostoucí počet žen v Akademii i v širší společnosti.

Jedna z nich, Marie-Gabrielle Capetová, se narodila v Lyonu a později se vzdělávala v Paříži u Labille-Guiardové. Capetová patřila mezi 21 umělkyň, které vystavovaly svá díla na Salonu v roce 1791, těsně po Velké francouzské revoluci. Na jejím autoportrétu (namalovaném kolem roku 1783) Capetová drží v držáku kreslící křídu a stojí před svým stojanem. Obraz zachycuje její mladistvou tvář ve věku 22 let, zářivou a svěží, jak má na sobě modré saténové šaty stylově rozevřené na prsou, zdobené ladícími stuhami, které odrážejí lehkovážného ducha 18. století. Kromě rokokového půvabu však portrét vyzařuje také přímočarost a neafektovanost, která naznačuje vývoj uměleckých stylů následující éry. V té době se blížila bouře Francouzské revoluce a v uměleckém světě začínal rezonovat oživený idealismus inspirovaný klasickým uměním Řecka a Říma, stejně jako realismus přizpůsobený nově vznikajícím občanům ve společnosti.

Tento autoportrét se mi moc líbí: Capetová je tak sebevědomá a hrdá na svou profesi a talent. Najdete ho v naší nejprodávanější sadě 50 pohlednic - Ženy umělkyně.  :)

P.S.: Tady je 10 slavných autoportrétů umělkyň! Znáte je všechny?