Obraz CXCIII

Stefan Gierowski, polský malíř a avantgardní umělec poválečného Polska, maluje od roku 1955 žánrové výjevy, které pozoroval kolem sebe. Domy, lidi a zvířata na svých obrazech znázorňoval znaky se zjednodušenými, ale přesto věcnými tvary. Pozadí obsahovala symetricky uspořádané plochy, což svědčilo o tom, že umělec usiloval o kompoziční kázeň. V roce 1957 Gierowski odstranil ze svých obrazů odkazy na vnější svět a vytvořil vlastní abstraktní styl. Zároveň přestal používat literární názvy svých pláten a nahradil je slovem „obraz“ a po sobě jdoucími římskými číslicemi. Vytvářel téměř monochromní díla, v nichž různým způsobem zacházel se strukturou povrchu; soustředil se na způsoby, jakými barvy přispívají k budování nálady.

V letech 1959-1960 Gierowski zjednodušil své malířské prostředky tím, že omezil působení barvy a textury. Tento mezistupeň vedl ke zkoumání rozhraní mezi optikou a kinetikou. Obrazy vytvořené v 60. letech představují dynamické prostorové kompozice tmavých barevných pásů s různou tonální intenzitou. Na Obraze CXCIII jsou dva zaoblené tvary přesahující plátno odděleny světelným pruhem. Jerzy Stajuda, výtvarník a umělecký kritik, napsal: "Jde o něco víc, o expanzi těchto obrazů do všech směrů, o prostorovou expanzi, přesahující rám. ... Rozpor mezi zdánlivě statickou strukturou a jejím dynamickým potenciálem růstu, tedy poněkud banalizující rozpor mezi »obrazností« obrazu a jeho »architektonickými« důsledky - to je to, co charakterizuje Gierowského poslední dílo."

Dnešní velkolepé dílo představujeme díky Zachęta-Národní galerii umění ve Varšavě.

P.S. Abstraktní umění není vždy pochopeno, ale často vyvolává emoce, které figurativní umění vyvolat nemůže. Seznamte se s dílem génia abstrakce Marka Rothka!