Henri Matisse
Na tomto obraze zkoumá Henri Matisse (1869-1954) řadu protikladů - mezi malbou a kresbou, barvou a stínem, spontánností a strukturou - které byly ústředním bodem jeho díla a obecně moderní francouzské malby začátkem 40. let 20. století. V dopise ze 7. června 1942, adresovaném synovi, obchodníku s uměním Pierru Matissovi, vyjádřil Henri Matisse touhu vnést do malby stejnou jednotu a přímočarost, jaké dosáhl v kresbě - „bez nesrovnalostí.“ Ačkoli byl přesvědčen, že kresby Thèmes et variations (Témata a variace), na kterých právě pracoval, svobodně vyjadřují pocity a emoce, obával se, že jeho obrazy tuto bezprostřednost ztratí kvůli přesně rozvrženým barevným plochám.
Obraz Sedící mladá žena s jantarovým náhrdelníkem byl pokusem, jak toto napětí vyřešit. Mattise překrýval vrstvu barvy další vrstvou, většinou zředěnou, volným, expresivním malířským stylem. Například blonďaté kadeře modelky byly doplněny tahy žluté barvy vmíchané do zelené podkladové vrstvy, která byla zasazena do černého pozadí a vytvořila tak dynamický povrch oživený pohybem. Většina obrazu vznikla alla prima, tj. na první, nekorigovaný tah, odrážející rychlost a jistotu jeho lineární kresby, zde ale v oleji.
V tomto díle se Matisse vrací také ke zkoumání vztahu mezi linií a barvou. Šaty modelky vykreslil zářivými červenými a žlutými pruhy a jemnými kaligrafickými tahy černé a kobaltově fialové naznačil jejich záhyby - téměř, jako by kreslil perem. Tyto linie vizuálně korespondují s vířícími arabeskami vyrytými do černého pozadí, pravděpodobně opačným koncem štětce nebo malířské špachtle. Matisse tak proměňuje černé pole v něco grafického a rytmického, připomínajícího linoryt. Plocha přestává být pouhou prázdnotou či pozadím a stává se aktivním, světelným povrchem.
P.S. Líbí se vám Matissova dynamická malba? Náš online kurz Jak se dívat na umění vás provede tajemstvím moderního (a ještě novějšího) umění a pomůže vám naučit se vnímat umění jinak.
P.P.S. Zde je jeden z otců moderního umění, Henri Matisse v 10 obrazech!