Pro tento obraz, vytvořený na vídeňské Akademii výtvarných umění, zvolil Egon Schiele (1890–1918) čtvercové plátno, v secesi velmi oblíbený formát. I Gustav Klimt preferoval čtvercový formát pro své krajinné náměty. Klimtův umělecký styl se odráží v plošném pozadí květinového motivu, které využívá stříbrné a zlaté pigmenty k vytvoření třpytivého kontrastu ke květině provedené v sytých odstínech fialové s oranžovými akcenty. Listy neodpovídají realitě, jsou antinaturalistické, a to nejen zbarvením. Již uvadají, vypoukly se kolem stonku a vyvolávají tak trojrozměrný efekt, díky němuž motiv ještě zřetelněji vystupuje z nevýrazného, plochého pozadí. „Plastická“ silueta rostliny již předznamenává Schieleho figurální malby z let 1909 a 1910, v nichž prolomil Klimtův umělecký styl a odhaluje tělo na prázdném pozadí.
Dnešní dílo jsme vám mohli představit díky Leopold Museum (Muzeu Leopoldových) ve Vídni (které patří k našim nejoblíbenějším galeriím). :)
P.S. Pokud se chystáte do uměleckého muzea, přečtěte si náš bezplatný online kurz Jak se dívat na umění, který obsahuje užitečné postřehy, na co se zaměřit. :)
P.P.S. Toto dílo není pro Schieleho tvorbu právě typické. Krátce po jeho vzniku se proslavil expresivní figurativní malbou. Objevte skandální umění Egona Schieleho!