Beatrice

Julia Margaret Cameron (1815 -1879) většinou využívala jako modelky pro své působivé ženské portréty příbuzné. Mnohé z nich opakovaně, od dětství až do dospělosti, a tak její fotografie - krom toho, že na nich byly vyfotografované dívky a ženy povýšeny do idealizovaných, téměř nadčasových postav - vypovídaly o jejich růstu. K jejím nejoblíbenějším modelkám patřila neteř May Prinsep, kterou jako 13letou adoptovali (společně s dalšími sirotky) Sara a Thoby Prinsepovi. Díky nápadné klasické kráse dané výraznými italskými rysy byla v letech 1866 až 1874 subjektem mnoha jejích portrétů.

Název díla odkazuje na postavu z divadelní hry Cenci (1819), líčící tragickou historii římské rodiny ze 16. století, kterou napsal Percy Bysshe Shelley (1792-1822). Beatrice Cenci byla dcerou hraběte Francesca Cenciho, násilníka a uzurpátora. Když ji otec znásilnil, spolčila se s bratrem a svou nevlastní matkou, aby ho zavraždili. Hrabě zemře, a ačkoli pachatel není identifikován, spiknutí je odhaleno, a Beatrice, její bratr Giacomo a nevlastní matka jsou 10. září 1599 popraveni. Pouze mladší bratr Bernardo byl rozsudku smrti ušetřen. 

Cameronovou tento příběh hluboce zasáhl a Beatrici ztvárnila hned několikrát. Tato fotografie vychází z obrazu, za jehož autora je považován Guido Reni (1575-1642), a nyní jej má ve svých sbírkách Galleria Nazionale d’Arte Antica v Římě. Obraz byl v 18. a 19. století často reprodukován formou rytin. Cameronová ho nejspíš znala z tisků, které zhotovil Samuel Cousins (1801-1887), dostupných v londýnské Colnaghi gallery, kde sama vystavovala.

Cameronová fotografii pečlivě zinscenovala. Beatrice v podání Prinsepové má na hlavě šátek, a sklopené oči a melancholický výraz vypovídají o tichém přijetí tragického osudu. Osvětlení je citlivě regulováno a pramen vlasů jí něžně splývá podél levé strany obličeje.

P.S. Fotografie Cameronové mají jedinečnou auru. Objevte podmanivé snímky královny prerafaelitské fotografie! Více se o prerafaelitském umění dočtete v článcích pod tímto textem.