Od poloviny 16. století objasňovala a potvrzovala římskokatolická církev své učení a praxi ve snaze bojovat proti dopadům protestantské reformace. Toto úsilí, známé jako protireformace (nebo katolická reformace), uznalo vzdělávací a inspirativní hodnotu vizuálních obrazů a vyžadovalo, aby umělci pracovali ve stylu, který upřednostňoval jasnost a dramatický zápal.
V roce 1627 Francisco de Zurbarán žil a pracoval ve španělském provinčním městě Llerena. Představoval si ukřižovaného Krista zavěšeného mimo čas a místo. V souladu s protireformačním diktátem vyobrazil umělec tuto událost nikoli v davu, ale izolovaně. Strohá postava vystupující z tmavého pozadí byvá jak idealizována ve své tiché, půvabné kráse a elegantním ztvárnění a polidšťována individualizovanou tváří a naléhavým realismem. Ostré světlo zvýrazňuje anatomické detaily, jemné záhyby bílé bederní roušky a stočený útržek papíru u paty kříže, na němž je vepsáno umělcovo jméno a datum vzniku obrazu.
Dnes je v křesťanském světě Velký pátek, který připomíná ukřižování Ježíše a jeho smrt na kříži.
P.S.: Ukřižování je jedním z nejsilnějších křesťanských symbolů a v umění bylo nesčetněkrát vyobrazeno. Tady jsou další umělecká díla spojená s tímto tématem, podívejte se na ně.