Albrecht Dürer
Je čas na nové partnerství! Následující čtyři neděle budeme představovat velkolepou sbírku Bayerische Staatsgemäldesammlungen - Alte Pinakothek v Mnichově. Podívejte se na ni na našich profilech sociálních sítí (Facebook, Twitter a Instagram). Začínáme naprostou klasikou dějin umění. Užijte si to! :)
Autoportrét norimberského malíře Albrechta Dürera z roku 1500 je nejen jedním z nejslavnějších děl v Alte Pinakothek, ale i v celých dějinách západního umění. Tato malba v životní velikosti představuje zlomový okamžik na konci středověku.
Jakkoli je dílo moderní svou sebevědomě prezentovanou individualitou, stále připomíná silné křesťanské vlivy převládající ve středověku. Frontální zobrazení cituje vyobrazení Salvator Mundi (Ježíše Krista, Vykupitele světa). S křesťanskou tematikou lze spojit i Dürerovu uměleckou tvorbu, neboť kresba, grafika či malba jsou schopny vytvořit svět, dokonce jej nově "stvořit". Latinský nápis na pravé straně obrazu v překladu zní: "Tak jsem se já, Albrecht Dürer z Norimberka, ve svých 28 letech namaloval nepomíjivými barvami." Jedná se již o jeho třetí autoportrét, ale první, který tak radikálně porušuje malířské tradice.
Vlasy po ramena lze chápat jako zamýšlenou analogii k postavě Krista, kterého bývá zvykem vybrazovat jako mladíka s pěšinkou uprostřed a účesem dlouhým až ke krku. Dürer tak adaptuje posvátný motiv a zobrazuje se s určitou podobností - tomu ostatně odpovídá i idealizovaný vzhled a vznešený oděv.
Malíř na portrétu umisťuje ruku do středu. Dotýká se kožešiny z kuny, která byla podle tehdejšího kodexu oblékání vyhrazena nejvyšším vrstvám a jemu jako umělci pracujícímu rukama byla fakticky zapovězena. Toto gesto lze tedy chápat jako výraz jeho záměru stoupat v hodnostech.
Albrecht Dürer umísťoval na díla svůj slavný monogram z důvodu pojištění "ochranné známky": A jako Albrecht a D jako Dürer. Tímto způsobem označoval autorství a demonstroval svou vysokou úroveň. V Dürerově době byli umělci stále organizováni v ceších a jejich postavení bylo podobné postavení řemeslníků. Moderní umělec měl být nově považován za geniálního a vynalézavého. Jeho autoportrét je svědectvím o tomto procesu jako žádné jiné dílo umělců té doby.
Za Dürerova života obraz pravděpodobně visel v jeho domě v Norimberku, později byl přenesen na městskou radnici a v roce 1805 byl prodán do Mnichova. Ze soukromého vlastnictví se malba dostala do reprezentačního sálu města a poté do královské sbírky obrazů. Tak se z individuálního portrétu stává předmětem pýchy na "syna města" a nakonec klasikou dějin umění.
P.S.: Tady je seznam nejikoničtějších autoportrétů v evropském umění, které by měl znát každý. Je tam i Dürer. :)
P.P.S.: Prohlédněte si reprodukce dalších renesančních mistrovských děl na našem webu DailyArt Prints.