Kdo by neměl rád italské renesanční umění a mytologické obzvlášť?
Uprostřed dnešního obrazu bojuje Perseus s mořskou příšerou ohrožující Andromedu, dceru etiopského krále, která byla netvoru obětována kvůli usmíření. Obludu vyslal Poseidón, aby potrestal Andromedinu matku Kassiopeiu, jejíž ješitnost jej rozhněvala (prohlašovala, že s krásou její a její dcery nemohou mořské nymfy soupeřit, proto Poseidón seslal na zem potopu a mořskou obludu, která ji pustošila - pozn. překl.). Piero di Cosimo (1462-1522) zde namaloval Persea v rámci téhož příběhu hned třikrát: nejprve, jak přilétá v okřídlených botách a spatří Andromedu s příšerou, potom v centrální scéně, jak bestii přemáhá, a nakonec při oslavě Andromedina vysvobození, předcházející jejich sňatku. Jásající shromáždění na pravé straně obrazu tvoří kontrast k úzkosti Andromediny rodiny vlevo, která s obavami očekává naplnění dívčina osudu.
Příběh Persea a Andromedy vycházející z Ovidiových Proměn skvěle rezonoval s původním určením obrazu jako výzdoby svatební komnaty, zřízené v paláci Strozziů v centru Florencie kolem roku 1510 nebo 1511, pravděpodobně při příležitosti sňatku bankéře Fillippa Strozziho mladšího se šlechtičnou Clarise Medicejskou. Nábytkem tenkrát místnost vybavil truhlář Baccio d'Agnolo. Invenční florentský malíř Piero di Cosimo zde popustil uzdu fantazii: scéna je plná exotických kostýmů a neexistujících hudebních nástrojů, a dokonce i mořská obluda působí skoro dobrácky.
P.S. Máte rádi příběhy typu Perseus a Andromeda? Objevujte mytologii, mistrovská díla a skrytou symboliku italského renesančního umění v našem online kurzu Umění renesanční Florencie. Poznejte umělce, kteří znovu vdechli život antické mytologii - od Botticelliho po Piera di Cosima.
P.P.S. Prohlédněte si nejslavnější ztvárnění Persea, které čelilo samotnému slavnému Michelangelovu Davidovi!
Piero di Cosimo