Pieter Bruegel the Elder
Dobrý den! Tento měsíc vám po následujících pět nedělí představíme mistrovská díla z vídeňského Uměleckohistorického muzea. Jistě víte, že se jedná o jedno z největších muzeí na světě s velkolepými sbírkami a fantastickou historií. Jsme pyšní, že se rozhodli s námi navázat partnerství! :) Užijte si to!
Bruegel vytvořil virtuózní strukturu při zobrazení selské slavnosti. Dlouhý, přeplněný hodovní stůl vytváří diagonálu, na níž jsou orientovány všechny postavy v kompozici. Zvenčí, kde je ještě denní světlo, se do místnosti tlačí další hosté. Jeden z dudáků upoutá naši pozornost dopředu, kde se zvědavě dívá na skromné jídlo, které se podává. Dva pomocníci používají k přenášení nádobí dveře, které byly vyjmuty z pantů. Obraz vpředu uzavírá obsluha, která nalévá pivo do džbánů, s nimiž se lépe manipuluje, a dítě, které jí po straně.
Sledujeme-li postavu na konci stolu, která podává nádobí svatebčanům, dostaneme se ke skutečnému hlavnímu hrdinovi, nevěstě. Ta mlčky sedí před dlouhým zeleným plátnem, které bylo spolu s papírovou korunou zavěšeno na její počest na slaměné stěně. Podle vlámského zvyku se ženich nesměl zúčastnit oslav až do večera a nevěsta nesměla předtím ani jíst, ani mluvit.
O zadání tohoto díla, které je pravděpodobně Bruegelovým nejslavnějším, není bohužel nic známo. Kdybychom věděli více, mohlo by to pomoci vyřešit spornou otázku, zda má být obraz karikaturou, nebo má nést moralizující poselství. Bruegelovi vídeňští badatelé se však shodují, že většina dosavadních interpretačních návrhů nedokázala odhalit skutečný význam obrazu. Objevily se například pokusy spojit velké boty s německým výrazem "auf großem Fuß leben" (žít ve velkém stylu) nebo vidět v nevěstině dvoudílné svatební koruně náznak, že je těhotná. Mnohem více odpovídá Bruegelovu humanistickému pojetí sebe sama, když obraz vnímáme jako neutrální pozorování bez dalšího záměru. Volba námětu nebyla v dějinách nizozemské grafiky a malířství ničím rozhodně novým, ale ještě nikdy předtím nebyla uchopena s takovou kompoziční a motivickou hutností a z tak benevolentního odstupu.
Kunsthistorické muzeum letos slaví 125. výročí svého založení; v roce 1891 ho slavnostně otevřel císař František Josef. Dnešního Breugela si můžete prohlédnout na výstavě "Oslava!".