Fritz Capelari
Na jaře 1915 zhlédl japonský vydavatel Watanabe Shōzaburō (1885–1962) v galerii obchodního domu v Tokiu výstavu akvarelů Fritze Capelariho, rakouského umělce, který žil od roku 1911 v Asii. Watanabe se poohlížel po umělci se zkušenostmi v západním stylu malby, se kterým by ale zároveň mohl pracovat na novém typu barevného dřevořezu vycházejícího z tradičního japonského stylu ukiyo-e. Patrně už byl zklamán japonskými umělci, kteří si nechtěli zkazit dobré jméno produkcí populárního či dekorativního umění. Cizinci v Japonsku se komerčními aspekty Watanabeho vizí nemuseli zatěžovat a takovými experimenty neměli co ztratit. Capelari přijal nabídku navštívit Watanabeho dílnu a krátce poté začali spolupracovat na dřevořezech. Během jednoho roku dokončili dvanáct děl, zahrnujících krajiny i figurální motivy. Jak vidíte na dnešním tisku, jejich grafické ztvárnění i témata rezonují s klasickou technikou ukiyo-e a zároveň jsou v nich patrné západní vlivy.
Tahle kombinace se mi moc líbí!
P.S. Pro milovníky koček je zde patnáct kočičích portrétů z dějin umění <3